obraz-po-smrti

ROZHOVOR DVOJČÁTEK - V BŘÍŠKU TĚHOTNÉ ŽENY
 

  • Věříš v život po porodu?
     
  • Určitě. Něco po porodu musí být.
    Možná jsme tu hlavně proto, abychom se připravili na to, co bude pak.
     
  • Blbost, žádný život po porodu není.
    Jak by vůbec mohl vypadat?
     
  • To přesně nevím, ale určitě tam bude více světla než tady.
    Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.
     
  • No to je přece nesmysl!
    Běhat se nedá.
    A jíst pusou, to je úplně směšné!
    Živí nás přece pupeční šňůra.
    Něco ti řeknu. Život po porodu je vyloučený - pupeční šňůra je už teď moc krátká.
     
  • Ba ne, určitě něco bude.
    Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí.
     
  • Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil.
    Porodem prostě život končí.
    A vůbec, život není nic jiného než vleklá stísněnost v temnotě.
     
  • No já přesně nevím, jak to tam bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.
     
  • Mámu?
    Ty věříš na mámu?
    A kde má podle tebe být?
     
  • No přece všude kolem nás!
    V ní a díky ní žijeme.
    Bez ní bychom vůbec nebyli.
     
  • Tomu nevěřím!
    Žádnou mámu jsme nikdy neviděli, takže je jasné, že žádná není.
     
  • Ale někdy když jsme zticha, můžeme zaslechnout, jak zpívá nebo cítit, jak hladí náš svět. 
    Víš, já si fakt myslím, že opravdový život nás čeká až potom

(neznámý autor)